Naši kandidáti
Ačkoliv jsem se v Karlovicích nenarodil, mám k nim celý život blízký vztah. Moje rodina zde zapustila kořeny v polovině 18. století se vznikem sklářství a od té doby jsme zde doma.
Dění v obci jsem dlouho jen sledoval. Zapojit se mě přiměly až přibývající problémy v místě, kde bydlím – takové, se kterými si obec nedokázala poradit. Řešil jsem je jako občan: připomínkami, dotazy, účastí v diskusích. Brzy se ale ukázalo, že chci-li něco skutečně změnit, musím být tam, kde se rozhoduje. Kandidaturu jsem dlouho zvažoval – vím, kolik času zabere, abych v zastupitelstvu nebyl jen do počtu. Rozvoj obce je pro mě ale natolik důležitý, že si na něj čas rád najdu. Díky pravidelné účasti na jednáních zastupitelstva vidím, jaké problémy lidi trápí a co všechno je potřeba zlepšit. Po navázání kontaktu s týmem jsem také začal ve svém volném čase pomáhat s nahráváním a zpracováním kamerových záznamů z jednání zastupitelstva.
Věnovat bych se chtěl zejména územnímu plánování, správě obecního majetku a investicím. Tyto oblasti jsou mi profesně nejblíže a zásadně ovlivňují, jak bude obec vypadat v dalších letech. Těší mě proto, že část připomínek našeho sdružení byla zapracována do změny č. 2 územního plánu, včetně obecných zásad rozvoje území. U každého rozhodnutí je podle mě potřeba ptát se, jaký přínos má pro obec jako celek, nejen pro konkrétního investora.
Nejdůležitější pro mě je, že si Karlovice zachovaly svou malebnost a původní charakter. Nevnímám to jako brzdu rozvoje, ale naopak jako jeho základ – něco, na čem máme stavět, ne něco, co bychom měli potlačovat. Karlovice jsou jedinečné. Jsou pro mě místem, na kterém mi záleží, a budu i dál usilovat o to, aby si zachovaly to, kvůli čemu je mám rád.
Doufám, že si brzy najdu cestu k obyvatelům ze všech našich údolí. Karlovice jsou velké a osobní kontakt se všemi se nedá stihnout přes noc. Místo velkých slov a sebeprezentace raději ukazuji výsledky. Jsem ale otevřený jakékoliv diskusi a rád se seznámím s každým, kdo chce pro obec něco smysluplného udělat nebo ho prostě jen trápí konkrétní problém.
Narodil jsem se ve Velkých Karlovicích, celý život zde žiji a poctivě pracuji jako malíř a natěrač. Jsem táta tří dětí. Člověk, který má rád svou rodinu, přírodu, myslivost, včelařství, rybaření, lyžování a obyčejné mezilidské vztahy. Jsem také současný zastupitel obce Velké Karlovice.
Nejsem člověk, který potřebuje druhé ponižovat, aby sám vypadal větší. S touto schopností jsem se setkal ihned po volbách před čtyřmi lety a byl jsem velmi nemile překvapen, jak moc touha po vedení ovlivňuje osobnosti a vztahy i na vesnici. Věřím v práci, odpovědnost, slušnost a schopnost sednout si s druhým člověkem ke stolu, i když spolu nesouhlasíme.
Poslední čtyři roky mě utvrdily, že Velké Karlovice nepotřebují politiku založenou na vymezování, osobních sporech a dělení lidí podle toho, na které straně stojí. Opozice nemá být nepřítel. Její úlohou je kontrolovat, ptát se, upozorňovat na problémy a nabízet jiné pohledy a řešení.
Právě z této pozice jsem se snažil v zastupitelstvu pracovat – věcně, otevřeně a s důrazem na zájmy obce a jejích obyvatel. Ne vždy jsme se shodli a k řadě rozhodnutí současného vedení mám výhrady. Kritika ale nemá být cílem sama o sobě. Má pomáhat hledat lepší řešení.
Velké Karlovice mohou být lepší. A Karlovjané si zaslouží obec, která se rozvíjí rozumně, hospodaří odpovědně, naslouchá svým občanům a dokáže využít dobré nápady bez ohledu na to, kdo s nimi přijde.
Věřím, že na budoucnosti Karlovic se dá pracovat společně – napříč politickým spektrem, bez zbytečného vymezování a s respektem k odlišným názorům.
Nejdu do voleb proto, abych se někomu líbil. Jdu do nich proto, že si myslím, že Velké Karlovice mají na víc. Na víc než na rozhodování stylem „vždycky se to tak dělalo“. Na víc než na politiku založenou na tom, kdo koho zná. A na víc než na sliby, které dobře znějí před volbami, ale hůř se žijí po nich.
Myslím si, že obec se má řídit rozumem, odpovědností a výhledem do budoucna. Máme hospodařit s penězi, jako by byly naše vlastní. Máme si umět říct nepříjemné věci, když jsou potřeba. A především máme mít odvahu rozhodovat i tehdy, když není možné zavděčit se všem.
Nemám ambici být „politikem“. Chci být člověkem, který něco skutečně udělá. Někdy budu souhlasit. Někdy budu kritický. Někdy možná někoho naštvu. Ale nechci mlčet jen proto, aby byl klid.
Protože klid není totéž co dobré vedení obce. Karlovice jsou můj domov. A o domov se podle mě člověk nestará tak, že jen přihlíží.
Uplynulé čtyři roky jsem byl jedním ze zastupitelů. Pokud dostanu důvěru i na další období, chtěl bych se zasadit především o změnu komunikace mezi zastupiteli, občany a vedením obce.
I když se v průběhu času hrany poněkud obrousily a některá jednání byla velmi příjemná díky všeobecné shodě, nejvíce mi asi u některých chyběla schopnost přiznat vlastní chybu a uznat argumenty druhé strany.
Pokud budeme považovat jiný názor a adresnou kritiku za rozeštvávání lidí, nikam se neposuneme. Rozdíly mezi námi nikam nezmizí, jen se budou prohlubovat a stávat se nepřekonatelnými.
Když procházím Karlovicemi, stále více mám pocit, že největším problémem jsou pro ně lidé, kteří mají hodně peněz, ale málo vkusu a pokory. To se asi těžko změní, ale doufám, že jasným nastavením pravidel lze mnohému předejít. I když najít rozumnou cestu mezi prosazováním obecních zájmů a respektováním soukromého vlastnictví a jeho nedotknutelnosti je velmi těžké, musíme se o to stále pokoušet.
A je především na obci, aby šla příkladem, že lze skloubit moderní se starým a užitečné s krásným. Naše Karlovice si to myslím zaslouží.
Narodil jsem se a celý život žiji ve Velkých Karlovicích, v údolí Pluskovec. Příroda, les a myslivost jsou součástí mého každodenního života a mnozí z vás mě znají z působení v mysliveckém spolku.
Právě díky myslivosti, své největší zálibě, jsem vystudoval lesnický obor a dnes v něm podnikám. Rozumím proto hospodaření v našich obecních lesích a mohu do něj přispět vlastními zkušenostmi. Krajina kolem nás pro mě není jen prací a koníčkem, ale místem, ke kterému mám osobní vztah a chci ho chránit.
Do voleb kandiduji s cílem spojovat lidi, naslouchat jejich názorům a společně hledat cesty k dalšímu rozvoji naší obce. Myslím si, že dobré rozhodování má vycházet především z potřeb lidí, kteří tu trvale žijí – ne z podnikatelských záměrů, jejichž cenu nakonec zaplatí obec a krajina.
Byl bych rád, aby každá část obce měla svého zastupitele, který zná její každodenní potřeby a problémy a dokáže podněty svých sousedů přenést k jednacímu stolu. Zastupitel nemá být jen ten, kdo hlasuje – má potřeby své části obce hájit a nestydět se za vlastní názor.
Věřím, že budeme-li naslouchat našim obyvatelům a rozhodovat s ohledem na jejich potřeby, můžeme Velké Karlovice společně posouvat správným směrem.
Komunální politika pro mě není o velkých slovech ani prázdných gestech, ale o zdravém rozumu a konkrétní práci. Nekandiduji, abych sliboval vzdušné zámky, ale abych nabídl své profesní zkušenosti. Záleží mi na tom, jakým směrem se budou Karlovice ubírat. Chci, aby se rozvíjely chytře a bez ztráty svého jedinečného charakteru – jako místo, kde má smysl žít, zakládat rodiny a odkud mladí lidé nemají potřebu odcházet.
Obec pro mě nejsou jen velké projekty a čísla v rozpočtu, ale náš každodenní život – stav cest, veřejná prostranství a funkční zázemí pro děti, rodiny i seniory. Právě tyto zdánlivě obyčejné věci rozhodují o tom, jak se nám tu žije. Ne všechno vyžaduje obří investice; někdy stačí naslouchat potřebám lidí a dotahovat věci do konce.
Chci, aby se obecní peníze investovaly účelně a s jasnou prioritou. Každý projekt je potřeba nejdříve projednat s lidmi, posoudit jeho reálný přínos a až poté bezpečně dotáhnout do konce. Pracovat pro obec pro mě znamená hlídat rozpočet, naslouchat Vašim potřebám a přinášet praktická řešení místo slibů.
Jako mladý kandidát chci přinést energii, nový pohled a chuť věci skutečně řešit. Nemám ambici mít na všechno odpověď. Mám ale ambici ptát se a hledat rozumná řešení a nebát se říct svůj názor.
Protože dobrá obec nevzniká před volbami. Buduje se každý den.
Celý život žiji ve Velkých Karlovicích a pracuji jako pekařka tradičních valašských vdolků.
Pocházím z údolí Tisňavy a z našeho horského vrchu mi připadá, že je to jeden z nejkrásnějších pohledů.
Novým domovem se mi ve Velkých Karlovicích stalo údolí Volkov, kde žila moje prateta. Jsem moc ráda, že mi bylo dopřáno tady žít.
Radost mi dělají moje koníčky – folklor, rocková hudba, tanec, knihy, turistika, a hlavně moje děti a vnučka.
Záleží mi na čisté a chráněné přírodě, ohleduplném turismu, dodržování nočního klidu a lepší informovanosti o tom, jak se v přírodě chovat. Chtěla bych víc košů u cyklostezek, transparentnější obec a spravedlivější výběr poplatků z ubytování. Mojí prioritou je důstojný život seniorů, dobré podmínky pro mladé rodiny a jejich budoucnost ve Velkých Karlovicích.
Velké Karlovice jsou můj domov a vím, že sem patřím. Dojíždím za prací stovky kilometrů, ale nikdy bych neměnil.
Mít za domov právě Velké Karlovice se moji předci rozhodli už před více než 300 lety. Starali se o paseky, pole a lesy s úctou a respektem, jak nejlépe uměli, aby je mohli předat dalším generacím s čistým svědomím a v lepším stavu, než v jakém je převzali.
Věřím, že podobný přístup se dá uplatnit i v komunální politice. Odpovědnost, vzájemný respekt, ochota naslouchat jiným názorům a slušnost. Úcta k tradičním hodnotám a zároveň odvaha k inovacím a projektům, které mohou naši obec proměnit v moderní a atraktivní místo pro život, práci a bydlení – nejen pro rekreaci.
Chci, aby Velké Karlovice zůstaly místem, které má svůj charakter a na které můžeme být hrdí. Zároveň ale nechci, abychom se báli změn jen proto, že jsme na něco zvyklí.
Myslím, že Karlovice máme rozvíjet s respektem k tomu, co jsme zdědili, a s odpovědností za to, co jednou předáme dál.
Tož vítajte!
Jmenuji se Foteini Tsontzou. Možná neznáte mé jméno, ale určitě mě znáte alespoň z vidění.
Narodila jsem se v řeckých Athénách, ale život a bůh Aiolos 🌬️ mě přivedli až do České republiky. Ve Velkých Karlovicích žiji se svou rodinou již 13 let. Zde na Valašsku jsem našla domov, lásku a klidné životní prostředí, kterého si velmi vážím. Skoro 7 let jsem pracovala jako prodavačka v Jednotě na rozcestí Soláň. Nyní už rok pracuji ve vsetínské firmě Libristo v zákaznické podpoře pro řecký trh.
Zajímá mě dění v obci, ve které žiji a chci žít i nadále. Ráda pomůžu, jak jen mohu – a vždy s úsměvem, protože s ním jde všechno líp. Mým velkým přáním je, aby naše obec zůstala i nadále bezpečným a spokojeným místem pro život nás všech. Chci, aby se lidé více zajímali o své okolí a spolurozhodovali o dění v obci, než aby to nechávali na ostatních. Problémy se nejlépe řeší, když se lidé spojí.
Místo, kde člověk žije, jde totiž milovat i tehdy, když se tam nenarodil. Domov je zkrátka tam, kde žije srdce.
Jako etnoložka vnímám obec jako živý řetěz příběhů, na které stojí za to navazovat s úctou k naší minulosti i bohatému kulturnímu dědictví.
Velké Karlovice mají obrovský potenciál a skvělé předpoklady k rozvoji. Osm let v zastupitelstvu mi ukázalo, že správa obce vyžaduje otevřenost, schopnost stát si za svými rozhodnutími a plnou odpovědnost – odbornou, hospodářskou i morální.
Naše obec potřebuje dlouhodobá koncepční řešení, otevřenou komunikaci a jasné vize ve prospěch občanů – jedině tak lze rozvíjet moderní obec, ve které udržíme mladé lidi a na kterou budeme všichni hrdí.
S jasnou vizí, úctou k historii a odpovědností k budoucnosti Žiju Velké Karlovice.
Protože miluju život tady!
Některá místa si vybereme. A některá se stanou naší součástí. Pro mě jsou takovým místem Velké Karlovice.
Mám ráda jejich energii. Lidi, které tady potkávám. Kopce za domem. Ten zvláštní rytmus života, který se těžko popisuje někomu, kdo ho nezažil. Pocit, když se vracíte domů a víte, že právě sem patříte a je to výjimečné místo pro život.
Nejsme jen destinace, jsme místo, kde se žije! Profesně se pohybuju v oblasti cestovního ruchu. Díky tomu se na Karlovice dívám očima místních i návštěvníků. Vím, co může cestovní ruch obci přinést. Ale také vím, že to nejcennější, co máme, je kvalita života lidí, kteří jsou tady doma. Dobré místo k návštěvě musí zůstat především dobrým místem k životu.
Karlovice podle mě nepotřebují velká hesla. Potřebují dobré nápady a rozvoj, který má smysl. Takový, který podporuje místní podnikání a služby, pečuje o veřejný prostor, vytváří příležitosti a zároveň respektuje krajinu i charakter obce.
Chci, abychom dokázali využít potenciál Karlovic, aniž bychom ztratili to, kvůli čemu je máme rádi. Chci Velké Karlovice sebevědomé. Živé. Upravené. Otevřené lidem i novým nápadům. Obec, kde má smysl žít, podnikat a tvořit. Kde mladí vidí důvod zůstat, starší generace cítí respekt a dobré nápady dostávají prostor bez ohledu na to, kdo s nimi přichází.
Baví mě hledat možnosti, propojovat lidi a dívat se na věci z jiného úhlu. Ne všechno musí být komplikované jen proto, že se to tak dělalo vždycky. Místo věty „to nejde“ mám mnohem raději otázku: Jak by to jít mohlo?
Do voleb nejdu s představou, že všechno vím nejlépe. Ani s dlouhým seznamem velkých slibů. Nechci stát opodál a nadávat na to, jak se to dělá. Přináším zkušenosti ze své práce, energii, nápady a chuť hledat řešení společně s lidmi, kterým na Karlovicích záleží.
Rozvoj má smysl tehdy, když díky němu žijeme lépe. Nemusíme být nejlepší. Můžeme ale být obcí, o které se mluví s respektem a ve které se žije s radostí.
Velké Karlovice pro mě nejsou jen místo, kde žiju. Jsou způsob života. A ten stojí za to rozvíjet i chránit.
Znáte mě nejspíš v roli lékařky, toto postavení mě staví do trochu jiné situace. Ráda bych, abyste mě vnímali i jako obyčejného člověka, který v Karlovicích objevil svůj domov a štěstí.
Miluji zdejší přírodu, zdejší lidi, přítomnost i budoucnost, která mi dává smysl. Jsem rodilá Pražačka, ale Karlovice jsem si zamilovala a dnes je považuji za svůj domov.
Ráda bych pro Karlovice přinesla klid, spolupráci, trpělivost a porozumění. Věřím, že právě tyto hodnoty mohou být základem dobrých vztahů a společné práce pro naši obec.
Ráda Vás všechny uvidím, nejen v ordinaci.